Informace
Realitní kancelář ano či ne?
Řada z vás, kteří potřebujete prodat či koupit nemovitost, např. byt či rodinný domek, si položí otázku, zda tento obchod uskutečnit vlastními silami nebo se obrátit na realitní kancelář.
Koupit či prodat nemovitost se na první pohled může zdát jako jednoduchá záležitost bez velkého rizika. Co musí člověk, který chce např. prodat svůj byt sám, tj. bez pomoci zprostředkovatele, učinit:
- zorientovat se v cenách bytů dané velikosti v příslušné lokalitě,
- zpravidla pomocí inzerce hledat zájemce o koupi bytu, vyjednávat s nimi o podmínkách prodeje včetně prohlídek bytu,
- vybrat nejlepší nabídku, dohodnout se s kupujícím o konečné ceně a dalších podmínkách prodeje,
- zajistit sepis kupní smlouvy, která by měla jednak všechny potřebné náležitosti, aby ji katastrn nemovitostí akceptoval a provedl vkladem změnu vlastníka bytu a současně, aby smlouva neobsahovala žádná ustanovení, která by v případě sporu byla pro něj nevýhodná
- řešit daňové aspekty obchodu (daň z převodu nemovitostí, popř. daň z příjmu)
- dohodnout se s kupujícím o způsobu předání kupní ceny.
Poslední uvedený bod je zvláště citlivou otázkou. Ke změně vlastníka nemovitosti nedochází jako např. u movitých věcí podpisem, resp. nabytím účinnosti kupní smlouvy, ale vkladem do Katastru nemovitostí. Zde je zpravidla nejlepší řešení, aby peníze kupujícího byly uloženy do doby uskutečnění vkladu do Katastru nemovitostí u třetí osoby (notář, advokát, banka). Kdo však chce ušetřit na poplatcích za tuto úschovu riskuje, že posléze nebude mít ani peníze ani nemovitost. K této velmi politováníhodné situaci může dojít i z dalších důvodů.
Toto jsou však jen některá rizika, která jsou s obchodováním s nemovitostmi spojena. Jak se tedy rozhodnout, chcete-li prodat či koupit nemovitost (totéž platí i o pronájmech), když pochybujete o solidním a profesionálním jednání realitních kanceláří, popř. nevíte, jak tu správnou realitní kancelář najít? A k tomu ještě přistupuje skutečnost, že za zprostředkování obchodu budete muset zaplatit realitní kanceláři provizi (pokud ji neplatí druhá strana). V takovém okamžiku je nutné si položit minimálně tyto otázky: je mi znám celý postup, tj. všechny jednotlivé fáze uvažovaného realitního obchodu; jsem schopen je sám zvládnout; jsou mi známa rizika, kterým je třeba se vyhnout či alespoň minimalizovat možnost, že se uskuteční; jsem přesvědčen, že dosáhnu lepších podmínek koupě či prodeje (cena aj.) ? Pokud si nejste zcela jisti kladnou odpovědí na tyto otázky, měli byste se rozhodně obrátit na realitní kancelář.
V tom případě je pak nutné jako první řešit otázku, jak najít tu správnou, tedy realitní kancelář, která obchodování s nemovitostmi rozumí, její makléři jednají nejen na vysoké profesionální úrovni, a zároveň se chovají solidně vůči svým klientům. Nejlepším vodítkem při výběru realitní kanceláře jsou kladné reference od jejích klientů, které vy zároveň znáte a jejich stanovisku důvěřujete. Nejsou-li takové reference k dispozici, je vhodné si v kanceláři sjednat informativní schůzku, všímat si v jakém prostředí a atmosféře realitní makléři pracují, způsobu jednání s vámi i dalšími klienty, seznámit se s návrhem (vzorem) jejich zprostředkovatelské smlouvy, tj. smlouvy mezi touto realitní kanceláří a jejich klientem. Každého potenciálního klienta by mělo zajímat, jakou bude platit provizi a zejména jaké jednotlivé služby zajistí kancelář v rámci své provize a jaké si popř. bude klient hradit sám (např. znalecký posudek).
Každý, kdo prodává, kupuje, najímá či pronajímá nemovitost i prostřednictvím realitní kanceláře, by měl postupovat promyšleně, každý svůj krok pečlivě zvážit, u smluv v případě pochybností se obrátit na právníka.
Jak nejlépe prodat, koupit, pronajmout, najmout nemovitost.
Každý, kdo se rozhodne prodat či koupit, pronajmout či si najmout nemovitost, by si měl nejprve důkladně promyslet důvod, proč chce k takové transakci přistoupit a kolik chce strávit času s její realizací. Nemáte-li zkušenosti v oboru nemovitostí, pak byste se měli svěřit do péče odborníků stejně tak, jako byste to udělali třeba v případě vyhledání vhodného tématického zájezdu, nového počítače apod. Budete-li hledat sami, můžete ztratit mnoho času většinou s nevalným výsledkem.
Základní pravidla pro spolupráci s realitní kanceláří
Obrátíte-li se na solidní realitní kancelář s požadavkem na vyhledání nemovitosti a dohodnete se s ní na ceně, můžete předpokládat, že vám bude v dohodnutém čase zajištěna rozsáhlá nabídka dle vašich požadavků, včetně nabídky zabezpečení všech služeb spojených s následnou koupí či pronájmem Vámi vybrané nemovitosti. Pokud se pro některou z nabízených nemovitostí rozhodnete, bude po Vás realitní kancelář vyžadovat složení kauce.
V případě, že se rozhodnete využít služeb realitní kanceláře pro prodej či pronájem Vaší nemovitosti a dohodnete s ní na ceně, pak s Vámi realitní kancelář sepíše zprostředkovatelskou smlouvu. K tomu bude potřebovat řadu dokladů, aby mohla později garantovat případnému zájemci o Vaši nemovitost řádný průběh transakce. Realitní kancelář Vám doklady zkontroluje, eventuálně zajistí doklady chybějící a prošetří všechny souvislosti.
Doklady potřebné k uzavření zprostředkovatelské smlouvy
· Nabývací listina (např. kupní smlouvy, dědické rozhodnutí, darovací smlouvy, kolaudační rozhodnutí, dohoda o zřízení práva osobního užívání pozemku, atd.)
· Výpis z Katastru nemovitostí (aktuální)
· Snímek z katastrální mapy
· Výpis z obchodního rejstříku (u právnických osob)
Další doklady a důležité skutečnosti
· Znalecký posudek
· Projektová dokumentace
· Stanovisko stavebního odboru příslušného města či obce k využitelnosti pozemku (v souladu se schváleným územním plánem pro dané území)
· Informace o inženýrských sítích v místě včetně vyjádření o možnosti připojení na inženýrské sítě od příslušných dodavatelů energií apod.
· vyřešení přístupu k nemovitosti
· práva třetích osob k předmětným nemovitostem (zejména zástavní práva, věcná břemena, předkupní práva, nájemní vztahy )
· vyjádření finančního úřadu o bezdlužnosti majitele nemovitosti
· Nezapomeňte na daně spojené s realizací (daň z příjmu, z převodu)
· Když kupujete, deponujte příslušnou finanční částku za nemovitost na neutrálním účtu do doby vkladu
Exkluzivita - ano či ne?
Existuje spousta realitních kanceláří, které pracují se zakázkami bez exkluzivity, často nemají písemnou smlouvu vůbec. A přitom i tak mohou dobře prosperovat.
Získat pro RK exkluzivní (výhradní) zastoupení při prodeji nemovitosti od prodávajícího je úspěch RK. "Je mnoho povolaných a málo vyvolených." Vyvolená RK pak nesmí prodávajícího zklamat!!!
Na Moravě se exkluzivitě řada klientů brání, raději svěří zakázku do více RK, nebo si nemovitost prodávají sami. Je to důsledek špatné pověsti realitních kanceláří, která má své kořeny u nás v překotném podnikání po revoluci, kdy spousta realitních kanceláří své klienty zklamala. Dnes se však situace výrazně mění, neboť zákonitě špatné RK z trhu mizí a dobré se profilují a upevňují svoje renomé.
Úskalí neexkluzivních zakázek je jasné: téměř denně se setkáváme se situací, kdy se zájemce o koupi nebo zejména jiný zprostředkovatel snaží "obejít" prodávajícím pověřenou realitní kancelář, jejímž prostřednictvím se o prodeji nemovitosti dozvěděl, a spojit se přímo s prodávajícím. A to za účelem buď snížení kupní ceny o provizi původně určenou pro zprostředkovatele - v případě přímého kupce, nebo za účelem získání provize pro sebe - v případě jiného zprostředkovatele. Prodávající pak často (ačkoliv původně měl zájem zprostředkovateli provizi uhradit) považuje tyto kupce za "své kupce", neboť přišli přímo za ním, přestože se o prodeji nemovitosti dozvěděli např. z veřejné inzerce, kterou hradila zprostředkovatelská kancelář. Tato kancelář však provizi nedostane, přestože do prodeje nemovitosti vložila maximální úsilí, protože není schopna doložit, že tento kupec je ve skutečnosti její, neboť jej oslovila svojí inzercí. Veškerá vynaložená práce, spojená se zajištěním kupce pak byla z hlediska zprostředkovatel marná.
Z tohoto důvodu, pokud má zprostředkovatel vyvinout maximální úsilí při nabízení nemovitosti, musí být mezi ním a prodávajícím uzavřena smlouva exkluzivní. Prodávající v takovém případě odkazuje všechny zájemce o koupi na jednoho určeného zprostředkovatele, který prodej vede a vyhne se tak jednání se spoustou dalších zprostředkovatelů (kterým by zaplatil provizi stejně jako původnímu zprostředkovateli). "Smluvní" zprostředkovatel pak běžně s ohledem na to, že nemůže sám obsáhnout celý realitní trh, uzavírá další smlouvy s jinými zprostředkovateli, kteří mu mohou pomoci ve svém okruhu kupce najít a s nimiž se rozdělí o svoji provizi. Takto je možné bez zbytečné zátěže pro prodávajícího postupně obsáhnout co největší realitní trh, všichni zúčastnění pracují naplno, protože mají zajištěnou provizi (resp. "podprovizi") za svého konkrétního kupce a je velmi pravděpodobné, že kupec bude takto nalezen.
Poznámka: Ve světě se běžně pracuje na tomto principu a exkluzivita pro vyvolenou RK je zde běžná a samozřejmá. Mezi realitními kancelářemi je běžné, že tato "podprovize" se pohybuje v rozmezí 10 - 50% z provize, kterou obdržel zprostředkovatel od prodávajícího a to s ohledem na to, zda další zprostředkovatel dal jen "tipy" na kupce, nebo zda s kupcem jednal a ke koupi jej přesvědčil, zda a nakolik se účastnil jednání o obsahu kupní smlouvy apod.
Exkluzivita zprostředkovatelské smlouvy spočívá i v tom, že přivede-li zprostředkovatel kupce, který respektuje nabízené podmínky prodeje, měl by jej prodávající akceptovat, neboť zprostředkovatel svoji úlohu splnil. Pokud jej neakceptuje, porušuje běžné principy exkluzivní zprostředkovatelské smlouvy a měl by v takovém případě zprostředkovateli provizi za zajištění takového kupce uhradit, i když se nakonec rozhodne mu nemovitost neprodat.
Stejně tak je běžné, že zprostředkovateli je přiznána provize i za kupce, který o nemovitost projeví zájem v době účinnosti zprostředkovatelské smlouvy, ačkoli ji koupí později, ať již přímo, nebo v aukci, apod.
Pro případ, kdy prodávající má svého kupce z dřívější doby, bývá obvyklé, že v případě, že tento kupec koupí nemovitost v době trvání zprostředkovatelské smlouvy, uhradí prodávající zprostředkovateli také část provize - často se stává, že původní kupec se rozhodne koupit až následkem činnosti vyvolané zprostředkovatelem, ze strachu, že by přece jen mohl nemovitost koupit někdo jiný.
Provize realitní kanceláři
Obecně lze říci, že neexistuje žádný cenový předpis, který by taxativně určoval výši odměny za zprostředkování realitní kanceláří. Provizí se rozumí odměna za zprostředkování prodeje (koupě) nemovitosti a její výše je dána předchozí vzájemnou dohodou zakotvenou ve zprostředkovatelské smlouvě. Záleží na dohodě, je-li účtována prodávajícímu, kupujícímu nebo oběma stranám.
Slovníček realitních pojmů
anuita:
pravidelná splátka k úhradě dlouhodobého dluhu, skládající se z pevně stanovené vlastní splátky dluhu a úroků; mění se pouze její vnitřní struktura a v průběhu splácení klesá v anuitní splátce podíl úhrady úroků a roste podíl úhrady jistiny. U družstevních bytů je to částka na splácení nízkoprocentního úvěru, který družstvo splácí při výstavbě nebo odkupu domu.
Bankovní záruka:
uspokojení věřitele do výše určité peněžní částky podle obsahu listiny v případě, že dlužník nesplní určitý závazek. Vzniká písemným prohlášením banky v záruční listině. Banka jako ručitelský subjekt nemůže uplatnit námitky, jež by byl oprávněn uplatnit dlužník a plní peněžitě na písemné vyzvání věřitele. Poskytnutí bankovní záruky pro banku znamená závazek, jenž by mohl být úvěrem.
Bonitovaná půdně ekologická jednotka (BPEJ):
mapovací a oceňovací jednotka zemědělských půd, územní celek se stanovištními vlastnostmi, vyjádřenými pětimístným číselným označením, který vyjadřuje rozdílné produkční a ekonomické efekty zemědělského území. Číslice 1 = příslušnost ke klimatickému regionu; 2 a 3 = příslušnost k určité hlavní půdní jednotce; 4 = kombinace svažitosti pozemku a jeho orientace ke světovým stranám; 5 = kombinace hloubky a tvarovosti půdního profilu.
Budova:
nadzemní stavba, spojená se zemí pevným základem, která musí mít nejméně dva uzavřené samostatné užitkové prostory (s výjimkou hal), je prostorově soustředěna a navenek uzavřena obvodovými stěnami a střešní konstrukcí. Za budovu lze rozhodnutím vlastníka považovat také sekce se samostatným vchodem, pokud je samostatně označena číslem popisným a je tak stavebně technicky uspořádána, že může plnit samostatně základní funkci budovy.
Budova rozestavěná:
budova alespoň v takovém stupni rozestavěnosti, že je již patrné stavebně technické a funkční uspořádání prvního nadzemního podlaží, pokud jí dosud nebylo přiděleno číslo popisné nebo evidenční. U typu budovy, kde se číslo popisné nebo evidenční nepřiděluje, pokud na ni dosud nebylo vydáno kolaudační rozhodnutí.
Byt:
místnost nebo soubor místností splňující svým stavebním, technickým a funkčním uspořádáním požadavky na trvalé bydlení, který je podle rozhodnutí stavebního úřadu určen k bydlení.
Byt rozestavěný:
místnost nebo soubor místností určených v souladu se stavebním povolením k bydlení, pokud je rozestavěn v domě s byty a nebytovými prostory, který je alespoň v takovém stupni rozestavěnosti, že je již navenek uzavřen obvodovými stěnami a střešní konstrukcí.
Byt ve vlastnictví:
byt vyčleněný jako jednotka podle zák. č. 72/1994 Sb., zákon o vlastnictví bytů, která je zapsaná v katastru nemovitostí.
Číslo evidenční:
číslo, kterým se označují budovy a objekty, které slouží k občasnému bydlení a nejsou označeny popisným číslem (zahradní domky, rekreační objekty apod.).
Číslo orientační:
číslo domu usnadňující orientaci v ulici apod. (modré číslo).
Číslo parcelní:
je číslo, kterým je označena parcela v katastrálním území. Parcelní číslo ve tvaru zlomku se skládá z kmenového čísla a z čísla poddělení. Parcely se v každém katastrálním území označují čísly buď ve dvou číselných řadách, odděleně pro pozemkové a stavební parcely, nebo v jedné číselné řadě bez ohledu na druh pozemku.
Číslo popisné:
číslo, kterým se označuje v obci každá samostatná budova trvalého charakteru, která je oddělena od jiné budovy. Každá budova se označuje pouze jediným číslem popisným (červené číslo).
Depozitum:
vklad v peněžním ústavu.
Dluhopis:
cenný papír vyjadřující dlužnický závazek emitenta vůči každému vlastníku tohoto dokumentu nebo cenný papír, s nimž je spojeno právo majitele požadovat splácení dlužné částky ve jmenovitých hodnotách, vyplácení výnosů z něj k určitému datu a povinnost osoby oprávněné vydávat dluhopisy tyto závazky splnit. Dluhopisy, s výjimkou státních dluhopisů, se vydávají na základě státního povolení.
Dokumentární akreditiv:
standardní bankovní produkt zajišťující prodávajícím obdržení kupní ceny a kupujícím zaplacení kupní ceny tehdy, až prodávající splní povinnosti uvedené v akreditivu.
Dražba:
veřejný prodej, při němž se nabízí věc ke koupi většímu počtu osob. Tato věc je prodána udělením příklepu tomu, kdo nabídne více, jestliže se součastně zaváže, že splní podmínky pro tento prodej stanovené.
Dražba dobrovolná:
je prováděna na návrh vlastníka předmětu dražby (movité, nemovité věci atd.). Vlastníkem může být o oprávněná osoba, která je oprávněna s předmětem dražby hospodařit na základě zmocnění podle zvláštního právního předpisu, takže navrhovatelem dražby může být i likvidátor nebo správce konkursní podstaty.
Dražba nedobrovolná:
je prováděna na návrh dražebního věřitele. Dražebními věřiteli jsou dle zákona věřitelé, jejichž pohledávky jsou zajištěny zástavním právem, omezením převodu nemovitostí nebo právem zadržovacím. Dražba je prováděna i v případě, že pohledávka dražebního věřitele není potvrzena pravomocným soudním rozhodnutím.
Dražební jistota:
podmínkou účasti dražby je složení peněžních prostředků nebo bankovní záruky, jejíž výši a termín, do kterého musí být složena dražebníkovi, stanoví dražební vyhláška. Nevydraží-li účastník dražby předmět dražby, je dražebník povinen dražební jistotu bez zbytečného odkladu vrátit účastníkovi.
Dražební vyhláška:
vyhláška, na základě které dražebník vyhlásí konání dražby, v níž je uvedeno kdo je dražebníkem, datum a místo konání dražby, popis předmětu dražby, o jakou dražbu se jedná, datum a místo konání prohlídek, nejnižší podání, minimální příhoz, výši, způsob uhrazení ceny dosažené vydražením, lhůtu pro složení dražební jistoty, podmínky odevzdání předmětu dražby vydražiteli.
Dražebník:
dražebníkem může být fyzická osoba zapsaná v živnostenským rejstříku, právnická osoba zapsaná v obchodním rejstříku, nebo také příslušný orgán státní správy.
Druhy pozemků:
zastavěné plochy a nádvoří, ostatní plochy, zahrady, orné půdy, chmelnice, vinice, ovocné sady, trvalé travní porosty (louky a pastviny), zemědělské pozemky, lesní pozemky, vodní plochy.
Družstevní byt:
byt, který je ve vlastnictví družstva, ke kterému má člen družstva v rámci práv a povinností spojených s členstvím v družstvu právo nájmu.
Dům s byty a nebytovými prostory ve vlastnictví:
budova, která je na základě prohlášení vlastníka domu rozčleněna na samostatné bytové a nebytové jednotky podle zák. č. 72/1994 Sb (zákon o vlastnictví bytů), kde jsou vyčleněny společné části domu a určen spoluvlastnický podíl vlastníků jednotek na společných částech domu, pozemku, střechy popř. výtahu. Bytové a nebytové jednotky jsou samostatně vedeny na listu vlastnictví.
Evidence nemovitostí:
soupis a popis vybraných nemovitostí používaný před katastrálním zákonem, který se vedl v letech 1964-1992 dle zákona č. 22/1964 Sb. Nemovitosti byly geometricky zobrazeny na pozemkových mapách.
Extravilán:
nezastavěná část území obce, nacházející se mimo intravilán.
Fixní úroková sazba:
sazba stanovená jako neměnná během celého úvěrového vztahu nebo na předem dohodnutý časový úsek (většinou na 1, 3, 5 nebo 10 let).
Fond oprav:
Fond oprav je tvořen měsíčně vlastníky bytových jednotek, a to příspěvky dle výše podílu vlastníka bytové jednotky na společných prostorách domu. Tato výše podílu je uvedena jednak v Prohlášení vlastníka a jednak ve výpisu Listu vlastnictví místně příslušného Katastrálního úřadu. Zpravidla se fond oprav tvoří dle celkové plochy dané bytové jednotky, neboť i výše uvedený podíl je sestaven dle tohoto ukazatele. Fond oprav je určen k údržbě a opravám společných částí domu, většinou jsou z něj hrazeny i jiné poplatky, jako např. daně z nemovitosti, pojištění budov a jiné poplatky, jejichž podíl nebo rozúčtování je prováděno stejným způsobem jako tvorba fondu oprav.
Geometrické určení nemovitosti a katastrálního území:
určení tvaru, rozměru, hranic nemovitosti a katastrálního území.
Geometrický plán:
technický podklad a neoddělitelná součást listin, podle nichž má být proveden zápis do katastru nemovitostí, je-li třeba předmět zápisu zobrazit do katastrální mapy.
Hypoteční banka:
banka specializovaná na poskytování hypotečních úvěrů.
Hypoteční zástavní listy:
dluhopisy, jež mají ve svém označení hypoteční zástavní list a jejichž hodnota, včetně úroků, je plně kryta pohledávkami z hypotečních úvěrů, případně náhradním republice). Hypoteční zástavní listy může vydávat pouze banka, která je k této činnosti oprávněna. Pro řádné krytí hypotečních zástavních listů mohou být použity pouze pohledávky z hypotečních úvěrů nepřevyšující 70% ceny zastavených nemovitostí.
Identifikace parcel:
je veřejnou listinou pro porovnání zápisu a zákresu stejné nemovitosti (nebo skupiny skupinou parcel vedených v katastru nemovitostí). Není-li ztotožnění parcel možné, identifikaci nelze provést bez vytyčení hranice pozemku v terénu a bez vyhotovení geometrického plánu.
Jiný oprávněný:
osoba, která je oprávněna z práva, které se zapisuje do katastru nemovitostí.
Jistina, úvěrová jistina:
nominální částka poskytnutého úvěru.
Katastr nemovitostí:
soubor údajů o nemovitostech, obsahující jejich soupis a popis, geometrické a polohové určení. Součástí katastru nemovitostí je evidence vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem. Předmětem katastru nemovitostí jsou pozemky v podobě parcel, budovy spojené se zemí pevným základem, vybrané stavby spojené se zemí pevným základem a byty a nebytové prostory vymezené jako jednotky podle zákona o vlastnictví bytů.
Katastrální mapa:
polohopisná mapa velkého měřítka (do 1 : 5 000 včetně) s popisem, která zobrazuje všechny nemovitosti a katastrální území, které jsou předmětem katastru nemovitostí. Budovy se v katastrální mapě zobrazují průnikem nebo průmětem svého vnějšího obvodu, pozemky se v katastrální mapě zobrazují průmětem svých hranic a označují se parcelními čísly. Katastrální mapy jsou vyhotovené buď v dekadickém měřítku nebo digitálně.
Katastrální území:
místopisně uzavřený a v katastru nemovitostí společně evidovaný soubor nemovitostí.
Kolaudace:
rozhodnutí příslušného stavebního úřadu, že objekt splňuje patřičné stavební, hygienické a protipožární normy, a že povoluje jeho užívání pro účel, pro který je kolaudován.
Komplexní pozemková úprava:
činnost, při které se uspořádají vlastnická práva k pozemkům a s nimi související věcná břemena, a dále se pozemky prostorově a funkčně upravují, slučují nebo dělí. Zabezpečuje se přístupnost k pozemkům a vytvářejí se podmínky k ochraně půdního fondu, zvelebení krajiny, zúrodnění, hospodaření a ke zvýšení ekologické stability.
Kopie katastrální mapy:
obraz katastrální mapy pořízený ručně, reprograficky nebo počítačově, jež je veřejnou listinou.
Kupní smlouva:
smlouva mezi prodávajícím a kupujícím za účelem koupě. Musí mít u nemovitostí písemnou formu a musí obsahovat identifikaci prodávajícího, kupujícího, předmět koupě a kupní cenu.
List vlastnictví:
veřejná listina, vydaná katastrálním úřadem, která osvědčuje (vedle kupní smlouvy) vlastnictví k nemovitosti. Na této listině jsou zapsány údaje např. katastrální území, část obce, katastrální úřad, vlastník nemovitosti, číslo popisné popř. evidenční stavby, parcelní číslo pozemku, druh pozemku atd. Jsou zde i další údaje důležité pro vlastnictví nemovitosti, zejména o věcných břemenech a dalších omezeních vlastnických práv a o nabývacích titulech k nemovitosti.
Mezanin:
název pro podlaží mezi přízemím a 1.patrem.
Mezonet:
název pro byt ve dvou a více úrovních.
Nabývací titul:
listina, na základě které osoba nabyla vlastnické právo k nemovitosti (kupní smlouva, smlouva o převodu, dědická smlouva, darovací smlouva atd.)
Nájemní smlouva:
smlouva, kterou pronajímatel přenechává za úplatu nájemci věc, aby ji ve sjednané době užíval.
Návrh na vklad do katastru nemovitostí:
žádost prodávajícího a kupujícího, převádějícího a nabyvatele, směřovaná katastrálnímu úřadu, aby na základě uzavřené smlouvy zahájil řízení o povolení zápisu vkladu práva do katastru nemovitostí.
Nebytový prostor:
místnost nebo soubor místností, které jsou podle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k jiným účelům než k bydlení; nebytovými prostory nejsou příslušenství bytu nebo příslušenství nebytového prostoru ani společné části domu.
Nebytový prostor rozestavěný:
místnost či soubor místností kolaudovaný jako nebytový prostor, určený k jinému využití než pro potřeby bydlení, pokud je rozestavěn v domě s byty a nebytovými prostory, který je alespoň v takovém stupni rozestavěnosti, že je již navenek uzavřen obvodovými stěnami a střešní konstrukcí.
Nemovitost:
pozemek nebo stavba spojená se zemí pevným základem (Občanský zákoník). Předmětem katastru nemovitostí jsou všechny pozemky, vybrané nadzemní budovy spojené se zemí pevným základem a byty a nebytové prostory vymezené jako jednotky podle zákona o vlastnictví bytů.
Parcela:
ohraničení pozemku a celkový obraz, který je geometricky a polohově vymezen a označen parcelním číslem.
Parcela pozemková:
Pozemkovou parcelou je pozemek, který není stavební parcelou. Stavební parcelou je pozemek evidovaný v druhu pozemku jako zastavěná plocha a nádvoří.
Parcela stavební:
Stavební parcelou je pozemek evidovaný v druhu pozemku jako zastavěná plocha a nádvoří. Pozemkovou parcelou je pozemek, který není stavební parcelou.
Plomba:
zapsané právní vztahy a další práva uvedená na listu vlastnictví jsou dotčeny změnou právních vztahů, jsou vyznačeny písmenem "P" před označením nemovitosti v oddíle BLV.
Podílové spoluvlastnictví:
více vlastníků nemovitosti, kde každý z nich má ideální podíl.
Podnájem:
na základě podnájemní smlouvy a se souhlasem pronajímatele nájemce přenechává za úplatu podnájemci bytovou jednotku, nebytovou jednotku či nemovitost do užívání (např. družstevní byt).
Pohledávka:
představuje nárok věřitele na plnění ze strany dlužníka.
Pojištění zástavy:
u hypotéčních úvěrů a úvěrů ze stavebního spoření peněžní ústav vyžaduje kromě zástavy nemovitosti ve prospěch peněžního ústavu i její samostatné pojištění.
Pozemek:
je individualizovaná část zemského povrchu, bez ohledu na substrát (zemědělská půda, zastavěná plocha, vodní toky apod.) a je to část zemského povrchu oddělená od sousedních částí hranicí územní správní jednotky nebo katastrálního území, hranicí vlastnickou, držby, druhů pozemků, popř. rozhraním způsobu využití pozemku.
Právní subjektivita:
způsobilost mít práva a povinnosti.
Privatizace:
proces převodu státního majetku na soukromý, často formou prodeje.
Prohlášení vlastníka:
jednostranný právní úkon vlastníka domu, vložený do katastru nemovitostí, kterým se v domě vyčleňují jednotky podle zák. č. 72/1994 Sb (zákon o vlastnictví bytů).
Pronájem:
na základě nájemní smlouvy pronajímatel přenechává za úplatu nájemci bytovou jednotku, nebytovou jednotku či nemovitost do užívání (např. byt v osobním vlastnictví).
Předhypoteční úvěr, stavební úvěr:
úvěr poskytnutý na účely, které umožňuje jeho pozdější přeměnu na hypoteční úvěr.
Půda nezemědělská:
půda využívaná k nezemědělským účelům, svým složením nevhodná k obdělávání (lesní pozemky, vodní plochy, zastavěné plochy a nádvoří a ostatní plochy).
Půda zemědělská:
půda určená k zemědělskému obdělávání.
Ručení:
ručitelský subjekt na sebe jednostranným písemným prohlášením bere povinnost uspokojit pohledávku věřitele z úvěrového vztahu v případě, že tak neučiní dlužník.
Ručitel:
fyzická nebo právnická osoba, která je povinována uhradit dlužníkův závazek (dluh) věřiteli, pokud tak z různých důvodů neučiní sám dlužník.
Smlouva o převodu:
smlouva mezi převádějícím a nabyvatelem za účelem převodu, nabytí. Musí mít pro nemovitosti písemnou formu a musí obsahovat identifikaci převádějícího, nabyvatele a předmět převodu. Používá se např. ve formě dohody u převodu práv a povinností spojených se členstvím v družstvu a právu nájmu k bytu nebo i smlouvy o bezúplatném převodu (kupní smlouva musí obsahovat kupní cenu).
Snímek katastrální mapy:
obraz katastrální mapy pořízený ručně, reprograficky nebo počítačově, jež je veřejnou listinou.
Společné části domu:
Mezi společné části domu patří zejména:veškeré svislé rozvody,vody,odpadu,plynu,elektrické energie,STA,obvodový plášť budovy,fasáda,střecha,další společné prostory - chodby,schodiště,sklepní prostory,sušárna,mandlovna,prádelna.
Společné jmění manželů (SJM):
majetek nabytý některým z manželů za trvání manželství, který manželé vlastní každý jednou polovinou, s výjimkou majetku získaného dědictvím, darem, z restitucí, věci osobní povahy nebo majetek nabytý jedním z manželů v součinnosti se smluvním ujednáním sepsaným mezi manželi, který upravuje práva k majetku nabytého za trvání manželství a tento majetek je považován za majetek náležející do výlučného vlastnictví jednoho z manželů.
Spotřební úvěr:
je určen fyzickým osobám a domácnostem k nákupu předmětů dlouhodobé spotřeby a k zaplacení určitého druhu služeb (studium, dovolená atd.).
Stavební spořitelna:
je samostatný peněžní ústav, který nemůže s vklady klientů podnikat ani provádět spekulativní obchody, vklady musí ukládat u spolehlivých peněžních ústavů a může nakupovat jen likvidní státní papíry.
Stavební úvěr:
překlenovací úvěr poskytnutý na zahájení a dokončení stavby, zajištěný zástavním právem k pozemku a pojistkou, který po dokončení a kolaudaci stavby je splácen z řádného hypotečního úvěru jištěným dokončenou stavbou a pozemkem.
Stvrzenka:
doklad o převzetí finanční částky.
Termínovaný vklad:
obvykle zaokrouhlený jednorázoví vklad vkladatelem, který se během smluvně dohodnutého období nemění a dispozice s uloženými prostředky je omezena termínem nebo výpovědní lhůtou.
Úvěrový příslib:
písemný závazek banky, že klientovi za splnění dohodnutých podmínek poskytne v budoucnu úvěr.
Úvěrový účet:
účet, na kterém banka eviduje průběh čerpání a splácení úvěru.
Věcné břemeno:
omezuje práva vlastníka nemovité věci ve prospěch někoho jiného tak, že je povinen něco trpět, něčeho se zdržet nebo něco konat.
Vklad:
druh zápisu práva k nemovitosti, na základě rozhodnutí katastrálního úřadu o povolení vkladu práva, který má za následek vznik, změnu nebo zánik práva k nemovitosti, která je předmětem evidování v katastru nemovitostí.
Výměra parcel:
je plošný obsah průmětu hranic pozemku do zobrazovací roviny v plošných metrických jednotkách. Výměra parcely není závazným údajem katastru nemovitostí pro právní úkony týkající se nemovitostí vedených v katastru nemovitostí a její velikost vyplývá z geometrického určení pozemku. Zpřesněním výměry parcely nejsou dotčeny právní vztahy k pozemku. Výměra parcely se určuje na celé čtvereční metry a povoleným násobkem je hektar.
Zástavní právo:
vzniká na základě smlouvy a slouží k zajištění pohledávky (např. hypotečního úvěru). V případě nesplnění podmínek vyplývajících ze smlouvy (např. splátky) je zástavní věřitel oprávněn domáhat se uspokojení z věci zastavené (např. nemovitosti).
Zástavní věřitel:
věřitel, jehož pohledávka vůči dlužníkovi je zajištěna zástavním právem.
Závazné údaje katastru nemovitostí:
pro právní úkony týkající se nemovitostí vedených v katastru nemovitostí jsou parcelní číslo, geometrické určení nemovitosti, název katastrálního území a geometrické určení katastrálního území.
Zjednodušená evidence parcel:
je evidence zemědělských a lesních pozemků ve vlastnictví osob, jejichž hranice v terénu nejsou znatelné, protože tyto pozemky byly např. sloučeny do velkých půdních celků. Tato evidence je vedena v rámci katastru nemovitostí zjednodušeným způsobem s využitím dokumentace bývalého pozemkového katastru, pozemkové knihy, přídělového řízení atd.
Způsob ochrany nemovitostí:
popis, kterým se v katastru nemovitostí vyjadřuje u jednotlivých nemovitostí ochrana (přírodní léčebné lázně, léčivé zdroje, památkově chráněné nemovitosti, památkové zóny, pozemky určené k plnění funkce lesa, vodní díla a vodní zdroje atd.).
Způsob využití nemovitosti:
popis, kterým se v katastru nemovitostí vyjadřuje podrobnější způsob využívání jednotlivých druhů pozemků, budov a jednotek.
Zůstavitel:
zemřelá osoba, jež zanechala majetek, který se v rámci dědického řízení dědí.
Zdoj: ARK ČR